„Jak může zestárnout člověk, jež má na zahradě šalvěj?“. Tak hovoří staré úsloví citované v Číně, Persii i v Evropě.
„Jak může zestárnout člověk, jež má na zahradě šalvěj?“. Tak hovoří staré úsloví citované v Číně, Persii i v Evropě. Šalvěj lékařská, lidově „babské ucho“, je všestranná bylinka, která působí na zdraví a kondici celého našeho organismu. Pro své rozmanité účinky byla velmi žádaná již před staletími. Například v 17. století směňovali Číňané s holandskými obchodníky jednu bednu šalvějových listů za tři bedny čínského čaje. Římané považovali šalvěj za posvátnou rostlinu a obřadně ji sbírali. Rovněž se přidávala do vykuřovadel používaných při magických rituálech.
Výraz „salvia“ pochází z latinského slova „salvare“, což znamená „nacházet se v dobrém zdraví, léčit se, šetřit se“. Tato úžasná bylina pochází z jižní Evropy. Hojně se vyskytuje ve Středozemí, ale najdeme ji i v českých zahrádkách. Důležité je, aby měla teplé, suché a slunné místo. Šalvěj lékařská je 30-60 cm vysoký polokeřík, který odspodu dřevnatí. Na přelomu jara a léta kvete fialovými kvítky. Nejžádanější jsou však její listy či celé vršky jejích výhonů. Ty můžeme sbírat prakticky po celou vegetační dobu rostliny, což je během celého léta.
Účinky Šalvěje
Šalvěj lékařská je vysoce ceněná pro své antibiotické, antiseptické, dezinfekční a stahující účinky. V nepříznivém období ji můžeme použít při rýmě, kašli, nachlazení, chřipce nebo angíně, a to ve formě čaje nebo kloktadla. Nálev ze šalvěje lékařské vnitřně užíváme při nadměrném nočním pocení nebo při zastavení laktace kojících maminek, a to právě díky svým stahujícím účinkům. Čaj pijeme při plynatosti, pro stimulaci trávení a činnosti žlučníku. Dále čaj užíváme pro uvolnění a uklidnění organismu při nervovém vypětí a stresu. Dobře působí i na nespavost.
Zevně šalvěj účinkuje rovněž výtečně. Rozmačkaný list si přiložíme na štípance od hmyzu nebo na drobná poranění. Ranka se tak vydezinfikuje a urychlí se doba hojení. Pokud nás trápí lupy, po závěrečném mytí vlasů oplachujeme pokožku hlavy nálevem ze šalvějových lístků. Dokáže tvorbu lupů potlačit nebo i vyléčit. Šedivé vlasy po oplachovaní šalvějí tmavnou. Při problematické, aknózní pleti namočíme vatový tampon do nálevu a potíráme jím pokožku obličeje. Zanícené dásně, paradentózu, vřídky v ústní dutině též spolehlivě vyléčí kloktání šalvějí, chce to ovšem pravidelné a dlouhodobější užívání! Působí i proti nepříjemnému dechu. Z těchto důvodů se stala neodmyslitelnou součástí zubních past, ústních vod a léčivých přípravcích proti paradentóze. Šalvějová silice normalizuje zbytnělou nosní sliznici, uklidňuje mysl a snižuje napětí. Používá se prostřednictvím aromalamp a inhalací. Šalvěj lékařská se nesmí užívat v nadměrném množství, což činí víc jak 15 gramů sušené byliny za den, ani dlouhodobě. Obsahuje jedovatý thujon, též obsažen v pelyňku pravém, který na naše tělo působí omamně a opojně. Při předávkování by se k tomu všemu přidala zimnice, třes, návaly horka, zvracení a v extrémním případě ztráta vědomí. A to nám za to opravdu nestojí:). Thujon se uvolňuje hlavně v kombinaci s alkoholem (viz. Absinth vyrobený z pelyňku), proto se toxických účinků thujonu při rozumném pití čaje nemusíme bát.
Čaj ze šalvěje
1 vrchovatou lžičku sušených listů zalijeme 0,25 l vroucí vody, necháme pod pokličkou 10 minut vyluhovat. Poté pijeme po doušcích 2-3 denně. Pro zevní použití můžeme obsah sušené drogy zvýšit.
Kloktadlo na zanícené dásně a paradentózu
Sušenou šalvěj lékařskou a přesličku smícháme v poměru 1:1. Z této směsi pak odebereme vrchovatou čajovou lžičku bylin, přelijeme ji 2dl horké vody, přikryjeme pokličkou a 10 minut necháme luhovat. Vlažný či studený čaj kloktáme alespoň 3x denně po dobu 3 – 4 týdnů. Výsledky se zaručeně dostaví.
