Houskový knedlík – výtečná česká příloha k mnoha pokrmům

0
523


Udělat chutný, konzistencí kvalitní a vzhledově líbivý houskový knedlík není vůbec snadné. Aby se hospodyňce skutečně povedl, chce to buď dobrou průpravu od maminky či babičky, nebo píli a vytrvalost v učení se a zkoušení na vlastní pěst. Ten, kdo vytrvá, použije správné suroviny, dodrží délku vaření a s knedlíkem se bude téměř laskat, má předem vyhráno.

Kde se vzaly knedlíky?

Lahodná pochoutka s názvem knedlíky nebo také knedle, nese název po kuličkách nebo šištičkách z nasekaného masa, které se smažily na sádle ve starověku a středověku. Až od asi 17. století se na základ začala využívat i mouka. Úplně na začátku jejich přípravy se nevařily, ale pekly, což znamená, že byly pečivem. Důležité je také říci, že byly na začátku 19. století podávány jako hlavní jídlo, nikoli jako příloha k masu, jak jej používáme dnes. Jak šel čas, začaly hospodyňky vymýšlet další varianty, přidávala se rýže, bylinky, knedlíky se začaly plnit ovocem, marmeládami, povidly… I tvary se měnily včetně velikostí.

Uvařit knedlík správně je kumšt

Knedlíků postupně vznikla celá řada, ale ty houskové patří k nejoblíbenějším. Jsou tvořeny z hrubé mouky, rohlíků či housek, vajíček, vody nebo ještě lépe sodovky a soli. Dalším typem je tyrolský houskový knedlík, kdy je použita i cibule, slanina, mléko, pepř a petrželka. Chutnat vám bude i houskový kvasnicový z mouky, droždí, cukru, soli, vody a rohlíků.

Lze je připravovat ve vodě, nebo v páře. Hospodyňky mají často každá svůj fígl, jak jej vařit a nakládat s ním, aby nepraskl, hezky se lesknul a byl úhledně nakrájen bez jakéhokoli potrhání. Na povrchu nemá být oslizlý, ale hezky hladký, lesklý a pevný. Uvnitř zase vláčný, nadýchaný, s hezkou strukturou tvořenou houskami nakrájenými na kostičky.

Aby houskový knedlík nepraskl, nesmí voda příliš vřít a knedlík musí mít v nádobě dostatek místa. Doporučuje se vařit jej nejdřív přikrytý poklicí nebo utěrkou, později odklopit. Krásné krájení je předem zaručeno za pomoci šicí nitě, kterou dnes používá bohužel málokdo a knedlík je tak často zubatý a zbytečně rozdrolen.

Bez knedlíků se dívka nevdá

V minulosti se podle toho, zda uměla dívka či žena uvařit knedlíky poznávalo, jaká je kuchařka. Proto se je většinou dívky pilně učily, aby nebyly zahanbeny. Jde o českou specialitu, Czech dumplings, kterou sice nezná každý zahraniční host, ale mnohým chutná a domů si odváží recept. Anebo jej hledají na internetu. Většinou platí, že buď si je člověk zamiluje, nebo je nemusí, protože mu připadají těžko stravitelné a málo výrazné.

Vyzkoušejte i vy tuto dobrotu z Čech a přesvědčte se o její výborné chuti. Můžete ji použít jako přílohu k masu, omáčce, dokonce ji nakrájet na kostky, omočit ve vajíčku a osmažit, či si udělat sladkou variantu s ovocem.

Je to jídlo levné, pro zkušené i snadné a oblíbené i u dětí pro jeho měkkost a hebkost. Jestliže se vám na začátku srazí, nevěšte hlavu. Stane se to téměř všem. Příště to bude lepší! A vězte, že jsou-li k jeho přípravě použity kvalitní suroviny a je jedeno občas, jde o zdravou přílohu, kterou je škoda si odpírat.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here