Neuvěřitelný příběh ovoce NONI a Tahitian Noni Juice

0
2554

Příběh ovoce NONI a Tahitian Noni Juice…

Ing. Leo Strass, Konzultant Tahitian Noni International, www.noni-tahiti.cz

Noni je označení rostliny i jejích plodů. Jedná se o keř dosahující maximální výšky až 8 metrů, na kterém celoročně rostou plody velikosti brambor. Jde o jedinou rostlinu, která dokáže rodit plody každý den.

Na větvích najdeme jak květy, tak dozrávající i docela zralé plody. Zralý plod je mléčně bílý, měkký a masitý, má trochu nepříjemnou nažluklou vůni i chuť. Z jednoho stromu se dá sklidit v jednom měsíci až 500 kg plodů. Zralé ovoce se zhruba po 5-ti dnech rozpadá a není možné ho již použít.

Historie tahitské Noni

Před více než 2000 lety přepluli mořeplavci z jihovýchodní Asie Tichý oceán a osídlili dnešní Tahiti a okolní ostrovy (dnešní Francouzskou Polynésii). Na palubě měli pouze to nejnutnější k přežití: jídlo, ošacení, nástroje a léčivé rostliny, včetně ovoce NONI. Rostlina byla zmíněna již ve starých spisech Ayurvédy, konkrétně jako symbol dlouhověkosti. Rostlina Noni, tehdy nazývána Ashyua, či Och, byla pokládána za strom života. Protože nikdo nedokázal vysvětlit příznivé účinky rostliny, byli přesvědčeni, že je to Dar z nebes. V celé Polynésii byla a je NONI tradičně užívána k tišení bolesti, poranění a dalších problémů, interních onemocnění, nevolností, otrav z jídla, průjmů, horeček, infekcí, zácpy, menstruačních bolestí a dalších poranění a potíží.

První Evropan, který poznal NONI byl kapitán James Cook, jenž v roce 1768 s lodí Endeavour objevil Tahiti a okolní ostrovy. Spolu s botanikem Josephem Banksem byli přítomni ceremoniálu, kdy byli mladí muži tetováni znaky příslušnosti ke svému kmeni. Je to bolestivá procedura, při které se hřebenovitá čepel z želvoviny, upevněná na dřevěné tyči ponoří do barvy a pak se zabodne hluboko do kůže, aby se na těle vytvořily ornamenty. Následně se pro hojení ran, zmírnění bolesti a k ochraně proti infekcím používalo NONI. Kapitán Cook toto zapsal do deníku a dále rostlině NONI nevěnoval zvláštní pozornost, protože cíl jeho výprav byl orientovaný na nerostné bohatství.

O dvě stě let později, v padesátých letech 20. století se uvádí ovoce Noni v materiálech americké armády. Přibližně ve stejnou dobu americký lékař německého původu Dr. Ralph Heinecke objevuje velmi důležitou biochemickou sloučeninu, která pomáhá vytvářet v těle alkaloid Xeronin. Xeronin je látka, která pozitivně působí na buňky, což ve většině případů vede k pozitivnímu vlivu na zdravotní stav. Nedostatek Xeroninu způsobuje nemoci, rychlé stárnutí a další problémy. Dr. Heinecke nově objevený enzym nazval Proxeronin a záhy jej objevil také v ananasu. Svým objevem se docela nespokojil, protože by se muselo konzumovat ohromné množství ananasu, aby bylo docíleno požadovaného efektu. Heinecke hledal v tropech bylinu, či rostlinu, ze které by se mohl Proxeronin získávat. Když objevil na Havaji plody rostliny Noni, byl spokojen. Ovoce bylo dost a obsah Proxeroninu byl 800 x větší, než u ananasu. V ovoci Noni byly dále nalezeny další zdraví prospěšné látky, jako např. serotonin, scopoletin, damnacanthal a spousta vitamínů. Dnes podle expertů na Noni ovoce obsahuje více jak 150 důležitých látek. Některé jsou obsaženy pouze v tomto ovoci. Po objevu Dr. Heineckeho se některé farmaceutické společnosti zaměřily na extrahování látek z ovoce Noni. Jejich cílem bylo získat z něj co nejvíce účinných čistých látek. Skoro čtyřicetiletý výzkum ale nevedl k ničemu. Čím čistší byla látka, tím menší měla výsledný ůčinek. Rostlina jakoby ještě nechtěla vydat své tajemství.

Dva američtí vědci v potravinovém průmyslu, John Wadswoth a Stephen Story, v r. 1994 přistoupili ke zpracování Noni jiným způsobem než ostatní. Proč z Noni něco brát a dávat to do léků? Ovoce se rozhodli ponechat tak jak je a řekli si: ochutíme ho tak, aby se dalo konzumovat a nalezneme recept, jak uchovat jeho léčivé vlastnosti po delší období. Při hledání ovoce Noni navštívili Havaj. Dostavilo se zklamání, když se dozvěděli, že stromy ovoce Noni byly z významné části vykáceny, neboť jejich pach rušil turisty navštěvující ostrov. Proto se přesunuli jižněji na ostrovy Francouzské Polynésie. Na staré vulkanické půdě, bohaté na výživné látky, rostlo divoce tisíce a tisíce stromů Noni. Tři roky trvající výzkum ve své společnosti Morinda přinesl vskutku unikátní výsledek, TAHITIAN NONI Juice, z 89% pyré ovoce Noni a 11% šťávy z borůvek a z hroznového vína.

V roce 1996 vznikla v USA společnost Tahitian Noni International (TNI). Na více než 80 různých ostrovech Francouzské Polynésie se dnes sklízí ovoce Noni, které je zpracováváno ve městě Mataiea (Tahiti) a následně je z něj připraveno pyré pro expedici. Výrobní závody nalezneme kromě Tahiti a USA i v Číně, Japonsku a Německu.

Dalším milníkem v příběhu Noni je rok 1999, kdy Dr. Solomon zveřejnil doposud nejrozsáhlejší studii léčebného využití tahitské Noni ovocné šťávy, v rámci které prezentovali zjištění o celkovém zlepšení zdravotního stavu pacientů.

Tahitské Noni dnes, v Evropě a u nás

V rámci Evropské Unie Evropský parlament a Evropská rada schválily tento NONI výrobek v roce 2003 pro evropský trh, dostal osvědčení EU „Novel Food“ – nová potravina (SCF/CS/NF/DOS/18 ADD 2 Final).

V rámci České republiky je Tahitská Noni ovocná šťáva ode dne 27. ledna 2004 na základě rozhodnutí Vědeckého výboru pro potraviny státního zdravotního ústevu v Brně schválena pod názvem tahitská NONI ovocná šťáva jako potravina nového typu k uvedení do oběhu v České Republice (HEM-350-16.3.00-12174).

Ing. Leo Strass, Konzultant Tahitian Noni International, www.noni-tahiti.cz

AUTOR:

Pozn. redakce, Noni je běžně dostupné v České republice, např. v tomto obchodě.

Pomohl vám článek? Hodnoťte jej:

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here