V dnešní době patří zdravé a vyvážené stravování mezi nejspolehlivější způsoby, jak si zachovat zdraví, kondici, úsměv na tváři a šťastnou budoucnost bez civilizačních chorob…
V dnešní době patří zdravé a vyvážené stravování mezi nejspolehlivější způsoby, jak si zachovat zdraví, kondici, úsměv na tváři a šťastnou budoucnost bez civilizačních chorob. Bohužel se téměř denně setkávám se smutným faktem. Mnoho lidí nepřemýšlí o tom, co jí, kdy, v jakém množství, v jaké kvalitě, natož jaký vliv má strava na jejich zdraví či proč se cítí po jídle tak unaveni. Je to zřejmě proto, že instinkty našich předků dávno přehlušila civilizace. My sami nejsme schopni se zorientovat v přemíře často protichůdných informací, které se k nám dostávají.
Ve výsledku nevíme, co je pro nás lidi přirozená strava. Od mala nejsme vedeni k tomu, abychom o jídle přemýšleli, a v dospělém věku nás důležitost stravy zkrátka nezajímá, protože ji nepovažujeme za podstatnou. Maximálně chceme vědět, jak nejrychleji zhubnout díky týdenním dietám. Ovšem tím, čím se denně krmíme, zásadně ovlivňujeme svůj život. Je jen na nás, zda se budeme ničit či budeme díky stravě prospívat. Uvedu příběh muže, říkejme mu pan X., jehož každodenní stravování nemá se zdravou výživou nic společného, ale přitom není v dnešní době ničím výjimečné.
Příběh pana X
Ráno v rychlosti vypije hrnek kafe a s cigaretkou v ruce běží do práce. Na snídani přichází čas až za pracovním stolem. Dva rohlíky s máslem a se salámem, kávička a k ní pár sušenek. Dopoledne uteče jako voda.
Nastává pauza na oběd a vyhladovělý strávník sprintuje do nejbližší kantýny či restaurace. Jako předkrm volí klobásu s hořčicí a obloženými chlebíčky, pokračuje gulášem s houskovým knedlíkem. Žízeň hasí limonádou. Ústa utře ubrouskem a už spěchá zpátky do kanceláře. Cestou padne cigareta (na slehnutí).
Neuplyne ani hodina a pan X. začíná bojovat se ztěžklými víčky a padající hlavou. Nehledě na to, že mu žaludek začíná pomalu, ale jistě hlásit, že by si měl dál menší občerstvení. Uvaří si čaj a dojídá se sušenkami a rohlíkem od snídaně.
Konečně skončila pracovní doba a pan X. zvesela směřuje domů. Cestou se stavuje v obchodě a kupuje „něco dobrého“ k večeři. Obtěžkán taškami se vleče ulicemi, když v tom spatří jednu ze známých restaurací s rychlým občerstvením.
Zorničky se rozšíří, čelo orosí, žaludek zabublá a ve chvíli nebohý muž stojí u pokladny a diktuje si odpolední svačinku. Hamburger s kolečkem rajčete, střední hranolky, půllitr Fanty. Nákup sotva dotáhne domů a svalí se na kanape. K večeři podává špagety s kečupem a jako zákusek tvarohový závin z obchodu.
Věřím, že výše uvedené stravování není pro velkou část naší společnosti standard a také věřím, že zdravé potraviny začíná preferovat čím dál tím víc lidí. Existuje však i mnoho těch, kteří považují takový jídelníček za normální a nezdravě se stravují celý život.
Pak se jich ptám: „Hele, kde máš ovoce a zeleninu?A obiloviny? A celozrnný chléb? A vlákninu? A co pitný režim? Myslíš si, že bez čisté vody může organismus správně fungovat? Většinou se mi dostává odpovědí typu: „Mě to chutná.“ nebo „Nemůžu se ani pořádně najíst, když celý dny makám?!“ nebo „Prosím tě, nejsem králík, abych chroupal mrkev.“
Pokud pan X. své každodenní stravovací návyky nezmění, bude za pár let (v lepším případě) trpět vysokým tlakem, vysokým cholesterolem, bolestmi kloubů a obezitou. Teprve pak možná nastane chvíle, kdy se začne ptát, jak je to tedy s tou zeleninou.
Jídlo utváří naši budoucnost
Potravinářský průmysl nás přímo zavaluje nejrůznějšími pochoutkami. Na každém rohu je plno lákadel v podobě čokolád, čokoládových tyčinek, sušenek, sladkých zákusků, slaných oříšků, smažených brambůrků, salámů, paštik, rychlého občerstvení, bílého pečiva a instantních pokrmů, které stačí pouze zalít vodou. Volba jídla je vždycky jen a jen na nás.
Je v pořádku dát si příležitostně svůj oblíbený větrník či pořádně osolené hranolky s tatarkou. Podstatné je to, co jíme pravidelně každý den, protože takové jídlo pak utváří nás a naši budoucnost. Čím více toho budeme o potravinách vědět, tím menší problém nám bude dělat výběr těch správných. Proto se pojďme seznámit s důležitými zásadami zdravé výživy a s potravinami, které člověku prospívají.
Vhodné potraviny
Ukázkový jídelníček by měl denně obsahovat velké množství (500g) zeleniny, několik kusů nejlépe místního ovoce, dále obiloviny, luštěniny (včetně výrobků ze sóji-tempeh, tofu), ořechy, semena a zastudena lisované rostlinné oleje. Mléko a mléčné výrobky nejsou pro člověka úplně nejvhodnější potravinou, protože zahleňují, hůře se tráví a některým lidem způsobují alergii (a ani o ní nemusí vědět). Oproti tomu kysané mléčné výrobky jsou příznivé pro doplnění mikroflóry do střevního traktu.
Stejně dobře nám ale poslouží i kysané zelí nebo kvašené zeleniny, tzv. pickles. Vejce konzumujme v rozumném množství. Obsahují poměrně vysoké množství cholesterolu, a pokud nejsou v bio kvalitě, obsahují též rezidua léků a stres slepic, které jsou drženy v klecích v uměle osvětlených halách. Pokud jíte maso, mělo by se na talíři objevit nejvýše dvakrát týdně, a to rybí, případně drůbeží. Čokoláda, sušenky, brambůrky, přesolené šunky, salámy a jiné pochutiny by se měly v jídelníčku vyskytovat opravdu příležitostně.
