Několik poznatků na téma domácí péče o seniora pro zdravý životní styl těch nejstařších.
Vzhledem k masivnímu stárnutí populace a plné kapacitě domovů důchodců se řada lidí dostane do situace, kdy je třeba postarat se o své rodiče či prarodiče. Sociální síť by v tomto směru mohla být pružnější, aby rodina nebyla péčí o seniora přespříliš zatížena, ale již v současné době je možnost využívat řadu služeb, které péči usnadní.
V prvé řadě je třeba dopředu myslet na to, že starší, doposud plně samostatní členové rodiny, za čas budou možná potřebovat upravit svůj životní prostor tak, aby byl maximálně bezpečný, přehledný a bez bariér. Leckdy si taková úprava vyžádá investice, na což je také lépe myslet s předstihem.
Ačkoliv může jít v mnoha rodinách o nepříjemné téma, je důležité nadcházející opatření se seniorem probrat. Řada seniorů má ze změn obavy, ale cítí-li, že jsou v jejich prospěch a rodina bere na zřetel i jejich potřeby a připomínky, je velká šance na úspěch. Důležitost mezigenerační komunikace je nesmírně potřebná. Za prvé může pomoci ukázat našim vlastním dětem, jaký zaujmout postoj k našemu vlastnímu stárnutí, nemocem a smrtelnosti. Za druhé tím dáme stárnoucímu příbuznému najevo, že se s ním stále počítá v rámci rodiny. Někteří senioři skutečně touží po domově důchodců, ale mnozí lpí na svých vlastních domovech a věcech a představa, že budou vydáni nějaké instituci je hluboce zneklidňuje.
V první fázi péče, kdy senior je stále soběstačný, ale pociťuje únavu z vykonávání všech prací v domácnosti, je možné využít pečovatelské služby (zřizovatelem je městská část). Ty zahrnují pomoc při zvládání běžných úkonů v domácnosti, pomoc s péčí o vlastní osobu, poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění a v neposlední řadě kontakt s okolím.
Jestliže se zdravotní stav seniora zhorší a je třeba soustavné přítomnosti pečovatele, je k dispozici respitní péče. Ta má za úkol odlehčit pečovatelům na přechodnou dobu (pár hodin, dnů nebo dle potřebnosti i týdnů), aby si mohli zařídit své záležitosti a odpočinout si.
V současné době existují i mobilní zdravotní sestry, zaměstnané v hospicu. Ty mají oprávnění medikovat klienta. To je ale jen malá součást jejich profese. Zpravidla ji vykonávají ženy, jejichž motivací nejsou peníze, ale pomoc umírajícím. Krom zmírnění fyzických obtíží se seniorem otevřeně komunikují, naslouchají mu a vnímají jeho obavy ze smrti. To je téma, které většina rodinných příslušníků nedokáže se svým umírajícím příbuzným otevřít. Ten se může cítit s těmito závažnými myšlenkami a pocity sám. Výzkumy ukazují, že téma odchodu je nejhlavnější příčinou deprese seniorů a často i jejich sebevražedného chování. Mobilní zdravotní sestry hlavně ale seniorovi umožňují i přes vážný zdravotní stav setrvat doma, ve svém prostředí.
Pokud se u seniora začne projevovat zmatenost, neobvyklé výkyvy nálad či chybná orientace ve známém prostoru, pravděpodobně se jedná o syndromy demence, Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby. Lidem s těmito příznaky často udělá radost kontakt s předměty z mládí (fotografie, dopisy, šperky) a možnost blízkosti druhé osoby. Pro pečujícího je velmi těžké přijmout, že jej senior nepoznává, ačkoliv jsou v úzkém příbuzenském vztahu a neví, jak na takové chování reagovat. Někdy se může stát, že senior začne být agresivní a vulgární, ačkoliv nikdy takový nebýval. Na vině je mozková degenerace. I přes to by mělo být snahou pečujícího porozumět vzniklé situaci a pokusit se vytvořit pro seniora takové prostředí, které by bylo důstojné a umožnilo mu klidný odchod ze života.
AUTOR: Adéla Tesaříková
