Není cukr jako cukr

0
4099

Označení cukr je samo o sobě zavádějící – každý si totiž pod tímto pojmem představí něco jiného. Někdo bílý cukr určený ke slazení, jiný zase sacharidy v bramborách nebo rýži.

Správně bychom cukry zařadili mezi sacharidy. A sacharidy dělíme podle chemického složení na několik typů (monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy a polysacharidy). Mezi nejjednodušší sacharidy svým složením patří monosacharidy a disacharidy. Právě ty můžeme označovat za „cukry“. Mají sladkou chuť a jsou nositeli rychlé energie pro náš organismus. Příkladem disacharidu je klasický řepný cukr, který používáme ke slazení. Správné je tedy používat konkrétní označení pro typ sacharidu, protože cukry tvoří vlastně pouhou skupinu v celé škále sacharidů.

Sacharidy ve stravě

Sacharidy tvoří nezbytnou složku naší stravy. Podle obecných výživových doporučení by měly tvořit až 60 % denního energetického příjmu. Zbylá procenta pak tvoří tuky z cca 25 % a bílkoviny z 15%.

Doporučeného denního příjmu sacharidů dosáhneme snadno – pro představu stačí sníst například pouhých 170 g vařené rýže. V naší konzumní společnosti se potýkáme spíše s nadměrným příjmem sacharidů.

Nedostatek sacharidů ve stravě je rovněž nežádoucí – dochází k překyselení organismu, odbourávání svalové hmoty a únavě. Může vézt i k tzv. hypoglykémii, tedy poklesu krevního cukru, který se může různě manifestovat – nervozitou, nevolností, únavou, trávicími obtížemi, vlčím hladem a podobně. V tomto případě je první pomocí konzumace rychlého cukru – tedy nějaké sladkosti, cukru.

Kde sacharidy najdeme

Sacharidy jsou součástí celé škály potravin – najdeme je v pečivu, těstovinách, bramborách, rýži, cereáliích, ovoci, zelenině a zeleninových šťávách, jogurtech, sladkostech… Závisí však na typu sacharidu, který se v dané potravině nachází. Některé jsou příznivé, a ty bychom měli preferovat. Jiné jsou nositeli rychlé energie, ale je po nich brzy hlad a způsobují výrazné výkyvy v hladině krevního cukru. A při časté konzumaci se po nich tloustne. Mezi sacharidy je tedy třeba si řádně vybírat. Poradíme vám, jak na to.

Jednoduchý a složený cukr

Z nejjednodušších cukrů rozeznáváme dva nejčastější zástupci – glukózu a fruktózu. Nejčastěji se vyskytují v ovoci, častěji je ale najdeme v různých kombinacích, kdy tvoří další, již složené cukry – disacharidy. Ty již běžně konzumujeme. Například ve formě sacharózy – pro nás známé nejčastěji jako klasický řepný cukr. Najdeme ji ale i v cukru třtinovém a mnohém ovoci.

Tzv. mléčný cukr (laktóza) je disacharid obsažený v mléce a mléčných výrobcích (jogurty, sýry, smetana).

Komplexní sacharidy, nebo také polysacharidy, by měly tvořit hlavní zdroj sacharidů v naší stravě. Tělo je totiž tráví pomaleji než jednoduché cukry, hladina krevního cukru se zvedá pomaleji a opět pomalu klesá – proto nevyvolávají chuť a hlad brzy po jídle – nejčastěji na sladké. Najdeme je v bramborách, luštěninách, celozrnném pečivu a mnoha dalších potravinách.

Vláknina

Tolik prospěšná vláknina je svým složením také typ sacharidu. Jde vlastně o typ sacharidu, který projde naším zažívacím traktem takřka beze změny, ovšem s velice prospěšným účinkem na naše střeva. Najdeme ji hlavně v ovoci a zelenině, ale i rýži, celozrnném pečivu a podobně.

Pomohl vám článek? Hodnoťte jej:

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here