Pestrost výrobků, dlouhá trvanlivost, intenzita chutí a barevná mnohotvárnost má bohužel svojí daň, a to množství chemikálií, které s jídlem konzumujeme.
Obchody přeplněné nesčetnými druhy potravin a potravinářských produktů symbolizují blahobyt. Dnešní moderní strava, pokud chce na trhu uspět, musí být co nejchutnější, nejtrvanlivější, nejvzhlednější… Pestrost výrobků, dlouhá trvanlivost, intenzita chutí a barevná mnohotvárnost má bohužel svojí daň, a to množství chemikálií, které s jídlem konzumujeme.
Z laboratoře na stůl
Přídavných látek – aditiv či tzv. éček, kterými se „vylepšují“ potraviny, jsou stovky druhů. Během posledních desetiletí je v laboratořích vymyslel a masově rozšířil člověk. Přidávané chemické látky zjednodušují a zlevňují výrobu a tím i zvyšují zisk výrobců. Mezi jednotlivými přídavnými látkami existují velké rozdíly. Do aditiv se počítají i látky přirozené, jako kuchyňská sůl, vitaminy, extrakty koření atd., ale i syntetické sloučeniny, které bychom v přírodě hledali marně.
Určitou část přijatých chemikálií dokáže náš organismus po zpracování vyloučit, pokud ale jde o umělé a těžko odbouratelné sloučeniny nebo je škodlivin moc, dochází k výraznému zatěžování organismu, zejména důležitých orgánů jater a ledvin. Protože by po překročení určité koncentrace došlo k otravě, ukládají se tyto škodliviny na různá místa v organismu. Tyto „skládky“ mohou být zdrojem mnoha zdravotních problémů – od alergických problémů, ekzémů až po ty nejobávanější, jako jsou srdečné cévní nemoci a rakovina.
Zřejmě vás překvapí informace, že devadesát procent povolených „éček“ plní jen „kosmetickou funkci“, tedy vylepšují vzhled nebo strukturu, suplují vůni, chuť či barvu. Díky tomu se bílá mouka bělí, tmavé pečivo zase ztmavuje, ze salámu se „dělá“ salám atd. Byl uveřejněn ohromující údaj, že málo informovaný spotřebitel může přídavných látek prostřednictvím méně kvalitních potravin zkonzumovat až sedm kilo ročně!
V této souvislosti je na místě připomenout, že většina současných výrobců a zpracovatelů potravin sleduje především prodejnost a zisk, nikoli zájem o zdraví spotřebitele.
Ohledně používání chemických látek se setkáváme se zcela protichůdnými názory. Povětšinou státními institucemi jsme přesvědčováni, že nám nijak neškodí a že se jedná o látky dokonale prozkoumané a zcela neškodné.
Ale stále více odborníků z řad chemiků, vědců a lékařů před mnohými z nich varuje. Tvrdí, že po tisíce let trvající stravovací zvyklosti nelze měnit během několika desítek let. Lidské tělo nemůže zpracovat umělé chemikálie, která náš organismus nezná a s nimiž se člověk ve svém předchozím vývoji nikdy nesetkal. Je s podivem, že ač u mnohých přídavných látek byla prokázána škodlivost, přesto se dále užívají k běžné výživě obyvatelstva.
Není divu, že pro stále více lidí se návštěva supermarketu stává zdravotním rizikem, proto je na místě pohlídat si to, co je nám nabízeno, nebo dokonce reklamou přímo vnucováno. Nenechte si vše od výrobců líbit a co nejvíce jim nahlížejte „pod pokličku“.
AUTOR: Jarmila Mandžuková
